Zrušení předkupního práva k 1.7.2020

Po celou řadu let historicky předkupní právo neodmyslitelně patřilo do našeho právního řádu. S příchodem Nového občanského zákoníku (dále jen NOZ) v roce 2014 bylo toto až na pár výjimek plošně zrušeno. To vyvolalo hlasitou diskusi a nevoli spoluvlastníků nemovitostí, především rodinných či bytových domů apod., kdy tito logicky chtěli mít právo ovlivnit, kdo bude spolu s nimi nemovitost vlastnit.

Proto s účinností od 1.1.2018 bylo novelou NOZ předkupní právo opět obnoveno. Byť byl původní záměr návratu tohoto institutu dobrý, žádoucí a pochopitelný, bylo toto v zákoně specifikováno tak nešťastným způsobem, že znovuzavedení předkupního práva v praxi dopadlo i na případy, kdy je to proti logice věci a mnohým tak (troufám si říct, že zbytečně) prodej či koupi nemovitosti zkomplikovalo. Např. prodej bytů, s nimiž souviselo i spoluvlastnictví garážových stání, sklepů, či pozemků, nebo v případě spoluvlastnictví na příjezdových cestách k nemovitostem apod.

Čistě teoreticky stačilo v zákoně vyškrtnou či upravit dvě nebo tři věty a vše by bylo tak, jak by být mělo. Místo toho vláda přišla s návrhem, že se z předkupního práva vyloučí výslovně jen některé případy, např. ty, kdy podíl na jiné nemovitosti tvoří funkční celek s převáděnou nemovitostí hlavní. Dobře, nebylo to ideální řešení, ale většinu případů by toto vyřešilo. Jenže – jak to tak bývá, návrh prošel připomínkovým řízením a než doputoval do finální podoby, došlo k jeho zásadním změnám.

Co je výsledkem?

Předkupní právo spoluvlastníků nemovitostí bude s účinností od 1.7.2020 opět zrušeno,

resp. vrací se v podstatě do stavu, který platil v letech 2014 až 2017. Konečné znění zákona v pátek 3.4. už podepsal i prezident ČR.

Tedy s účinností od 1.7.2020 předkupní právo spoluvlastníků nemovitostí zůstane zachováno pouze v případě podle novelizovaného znění paragrafu 1124 NOZ:

§ 1124

(1) Bylo-li spoluvlastnictví založeno pořízením pro případ smrti nebo jinou právní skutečností tak, že spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od počátku ovlivnit, a převádí-li některý ze spoluvlastníků svůj podíl, mají ostatní spoluvlastníci k podílu po dobu šesti měsíců ode dne vzniku spoluvlastnictví předkupní právo, ledaže spoluvlastník podíl převádí jinému spoluvlastníku nebo svému manželu, sourozenci nebo příbuznému v řadě přímé. Neujednají-li si spoluvlastníci, jak předkupní právo vykonají, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů.

(2) Předkupní právo mají spoluvlastníci i v případě, že některý ze spoluvlastníků převádí podíl bezúplatně; tehdy mají spoluvlastníci právo podíl vykoupit za obvyklou cenu. To platí i v jiných případech zákonného předkupního práva.

Co k tomu dodat? Bude se opět v budoucnu toto řešit další novelou? Dá se předpokládat, že ano. Nezbývá, než se obrnit trpělivostí a věřit, že se někdy časem dočkáme takové novely, která bude chránit ty, co chránit má, a nebude zbytečně zasahovat či omezovat práva ostatních. Naděje umírá poslední ?

PS: Možnosti, jak řešit předkupní právo do doby, než zmíněná novela bude účinná, uvádím v článku Zákonné předkupní právo spoluvlastníků u garážových stání.

Výše uvedené údaje mají pouze informativní charakter – v konkrétních případech doporučuji konzultaci s odborníkem na danou problematiku.

Potřebujete-li pomoc s prodejem své nemovitosti, neváhejte mě kontaktovat na tel. 603-447-441 a sjednejte si nezávaznou úvodní konzultaci zdarma.

© Copyright Lucie Tůmová

Nechcete si nechat ujít další článek? Napište mi nebo mě sledujte na Facebooku.